Adamoto SP DH - Kubínská Hola

Tak a letošní AdaMoto slovenský pohár v sjezdu je minulostí, poslední kolo se jelo na Kubínské Holi, lyžařském středisku cca šest kilometrů od Dolného Kubína.

Původní lokalita v Vrátné byla po problémech střediska zrušena a závod se přesunul do nového místa, kde se ještě závod slovenského poháru nejel. Náhrada za velice náročnou trať v Vrátné byla odpovídající, na Kubínce to bylo snad ještě těžší.

Podzim se silně hlásí o slovo a počasí posledních dní to skutečně potvrzuje (ostatně dnes 22. září je první podzimní den), na Kubinské Holi se počasí vyřádilo, obavy o tom, že nová trať nebude vyježděná vzaly rychle za své, protože pár dní sněžení a dešťů udělali z trati slušné bahenní lázně a trať se vyjela způsobem až nevídaným.

Na start jezdce dopravovala tatrapoma, a ne pouze jedna, ale hned dvě, které si délku kopce spravedlivě rozdělily. Výjezd pomama nebyl zadarmo, pro některé, bych řekl, že to bylo náročnější než se dostat z startu do cíle, kombinace prudkého kopce, rychlé pomy a blátivého podkladu si vyžadovala velkou dávku umu.

Ti kteří se dostali v pořádku na start čekala sněhová pokrývka, poletující vločky a odporný studený vítr, o mlze ani nemluvím, viditelnost velmi špatná, normálně je od tam krásný výhled na okolní Roháče a ostatní sk hory, ale teď bylo vidět tak asi 10 metrů a pak všude jen bílo.

Spouštím se dolů, nejdříve pár zatáček v borůvčí, docela se to rozjíždí, přijíždím do lesíku, zatáčka a ven z lesa, zatáčka, mýtina a zpět do lesa, šup, šup a najednou hrozen lidí, zastavuji a koukám. Dost prudká strmina zhruba v půli se točí doleva, sleduji trápení ostatních, trápí se všichni. Blato, kameny a kořeny dělají z tohoto úseku černou můru. Následuje traverz po sjezdovce a vjezd strminou do lesa, točka a strmina pokračuje, zaflokovaný brzdy a jedeme. Pod strminou se to zmírňuje a už to držím na rovince, na konci skok, v tomto blatě naprosto nereálný a tak objezd, uff, ani ten není uplně easy. Vyjíždím na další sjezdovku, za odkloněnou točkou jedu do lesíka a další strmina, není tak dlouhá jako první a je i lehčí, toto půjde krásně. Dropíček ven z lesa na sjezdovku, traverzuji a hrnu to do dalšího lesíka, nějaký ty dropíky tu vyrostly a šup zpět na sjezdovku. Po ní palba přes horizonty a nájezd do posledního lesa, po něm už jen hamtačka do cíle a do fronty na wapku, přestože byly k dispozici čtyři, frontička byla.

Celkové hodnocení je: je to boží, je tu vše, strašně těžké již samo o sobě a to počasí to ještě násobí. Trať jako ze svěťáku.

V noci z soboty na neděli prší, k konci sobotního treninku vysychající trať dostává další dávku vody a stává se ještě těžší. Část lidí odjíždí s tím, že na tomto závodit nebude. Ti ostatní co se zúčastnili, bojovali jak nejlépe uměli, rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi i mezi jednotlivými jezdci v kategoriích byly velké, někdy až propastné.

Citovat výsledky nemá význam, najdete je na vos-tpk.sk, zmíním alespoň vítěze kategorií. V nejmladší kategorii žáků dojel první Martin Knapec (TCK Žilina), v ženách s luxusním 28 sekundovým náskokem Katka Šišková-Janečková (Filip Polc Racing), masters vyhrává Roman Zemánek (Kaktus Bike), v hardtailech o fous vítězí Majgl Červenka (GT Czech Subform). V hobících, snad poprvé co nejsou nejvíce obsazenou kategorií na startu, bere zlato v obou jízdách Lukáš Plátek (TCK Žilina). Vyrovnaným výkonem v obou jízdách juniorskou kategorii vyhrává Matej Laktiš (SCK Velo Sprint).

V poslední elitní kategorii potvrdil svoji extratřídu Filip Polc (Kenda Tomac) a s nevídaným třinácti sekundovým náskokem zvítězil před Patrikem Kotrlou a Dodem Javorníkem. Na závěr proběhlo vyhlášení, ocenění a jelo se domů.

A jak bych hodnotil letošní ročník AdaMoto slovenský pohár v sjezdu? Jednoznačně velice pozitivně, počet podniků seriálu byl sedm, organizace až na malé vyjímky bezchybná (je vidět, že pro organizátory je pořádání závodů koníček a zábava). Tratě velice dobré, toto poslední kolo byla pomyslná třešňička na dortu. A hlavní cena za celkové vítězství – skůtr.

Srovnejme si český a slovenský pohár …