GT GoGen Tour 2007 - Smraďavka - report

Ač to tak nevypadá tak se právě nacházíme v ročním období zvaném zima. A jako každý rok, tak i letos se utkávají sjezdaři v zimních závodech, první kolo zimního seriálu GT GoGen Tour 2007 se mělo konat na místě, kde se již po dlouhá léta koná a to na Petrůvce. A protože počasí připomíná spíše jaro a ne zimu, po sněhu není ani památky, tak hlavní pořadatel, bývalý repre trenér, Zdeněk Florián rozhodl, že se závody se z Petrůvky přesunou na Smraďavku. Změna byla oznámena s dostatečným předstihem, takže se na ni všichni připravili a na nové místo dorazili v hojném počtu čítajícím více jak sto kousků.

Naše dodávka v osazení Tuner (řidič), Drla, José, já (Keli), Terry, vyrazila v doprovodu dvojky z Čech Mavericka a Joudy směrem Zlín krátce po osmé ráno, ještě před nájezdem na dálnici na Olmik, volá smutný Bazy, že mu ujel autobus a ať jej vezmem s sebou, tak to otočíme a jedem pro něj. Česká spojka je nám v patách a mají co dělat, aby se nás udrželi. Tůňo se toho nebojí, na body a nový silniční zákon nehledí a jede palbu, kdyby byly svěstky všude, tak by na sečtení získaných bodů na trase Brno – Smraďavka museli použít kalkulačku. Plná čára není zeď  – dobře on.

V prostoru cíle na Smraďavce je už docela cvrkot, spousta rajdrů jako na každém wébécéčku – hlavně mlaďoši, ale i známé tváře z ČP, eliťáci i hobítci, češi i slováci. Na start trati se dá buď dojet po silnici autem nebo vytlačit strašný kopec. Většina lidí vývoz, fitnesáci tlačí, nám to tlačení stačilo jednou. Po prvním vývozu hlásí Tůňo, že naše dodávka má divný zvuk, José diagnostikuje, že je to OK, Drla o tom nechce ani slyšet a tak dodávka stojí. A tak vyjíždíme nahoru erární avií, je to strašný, ale lepší jak tlačit.

Bo crew

Trať je docela dobrá, dlouhá tak maximálně 800 metrů, složená s dvou rovinek a dvou hodně prudkých kopců. Všude mraky stromů, stopa je většinou jedna a ten kdo ji nejede, je smutný, protože se většinou válí na zemi. Trať je zajímavá, udělal bych sice pár změn, ale nad očekávání mě překvapila. Povrch trati je kupodivu dost suchý, žádné blato jak by se dalo čekat.

Závod se jel na dvě kola, časy se sčítali a kdo byl nejrychlější zákonnitě vyhrál. Celkově tak vyhrál slovák Ján Javorník před
Vlastíkem Hynčicou, vítězství to bylo skutečně o prsa, rozdíl po dvou jízdách byl menší než jedna sekunda. Třetí flek bral Majgl Červenka. Kompletní výsledky najdete zde.

Po dojezdu do cíle se většina jezdců přesunula na konec trati a vytvořila tam neuvěřitelný kotel pro dojíždějící mlaďochy, byl to fakt hukot.

Po vyhlášení vítězů proběhla tombola, jedinný z nás šel pro cenu Drla, vybral si racionální výživu, chutnající jako polystyren, nevím jestli nebyla lepší volba fěšné papuče do Obuvi Říha :).

Cesta zpátky byla punk, dodávka vůbec nejela a docela kouřila, po 10 kilometrech padlo rozhodnutí, že se tak jet nedá a tak voláme Maverickovi ať nás odtáhnou do Brna. Slovo dalo slovo a dodávka je už navázaná na laně za passátem a valíme směr Brno. Maverick, který dojel z Prahy skoro 300 km na závody a sjel si to jednou a do závodu nenastoupil, je plný síly a dělá p**oviny, jak jinak lze nazvat, to že si někdo vleze na střechu káry, která za sebou na metr a půl dlouhým laně táhne dvoutunovou dodávku …

Fotaz by Tuner, thx